Co je to astrologie

Astrologie (řecky astron = hvězda, logos = slovo, smysl, význam) je tradiční nauka, která zkoumá souvislosti mezi pohybem vesmírných těles a bodů a událostmi na Zemi.

Astrologie je založena na principu synchronicity, bezpříčinné souvislosti. Věci se dějí souběžně a neví se proč. Astrologie sleduje pouze vztah postavení nebeských těles a jevů na Zemi. Nezabývá se fyzikálními příčinami tohoto vztahu. Popisuje možnosti, pravděpodobnosti, tendence, ale neurčuje, že se něco nutně musí stát. 

Astrologie je založena spíše na zkušenostech a tradici než na měřitelných výzkumech podle kritérií přírodních věd. Z tohoto pohledu je spíše hermeneutikou, uměním interpretace, výkladu, pochopení, porozumění.

Jak astrologie funguje?

Astrologie využívá toho, že přírodní dění ve svém chaosu vykazuje určité prvky řádu, podobnosti, opakování. Přírodní řád není kauzální, příčinný, má pravděpodobnostní charakter, nedá se s výjimkou určitých ohraničených oblastí vyjádřit vzorci.

Celý vesmír, planety, Země, příroda, tvoří obrovský systém, který se pohybuje a vyvíjí. Člověk je součástí tohoto celku. Proto se ho vesmírný řád týká a je schopen ho rozpoznat. Či spíše dříve byl lépe schopen ho rozpoznat než dnes, protože se vzdálil od přirozeného spojení s přírodou do umělé civilizace.

Jsme se vším spojeni. Se Sluncem, Lunou, rotací Země. Podobné události se opakují v cyklech. To ví i moderní věda. Teorie cyklů je důležitá v mnoha oborech. V meteorologii, ekonomice, zemědělství, sociologii, geologii, biologii, medicíně. Existuje vědní obor biorytmologie.

Lidé se od počátku věků zajímali o to, kdy se podobné události opakují, podle čeho a jak se to pozná. Sledovali přírodu, zvířata, rostliny, mraky, vítr, náhodné jevy. Ale potřebovali vztažný systém, který je na rozdíl od pozemských věcí věčný, neměnný, který vydrží tisíce let, prostě „nejstabilnější, nezničitelný orloj“. A tím byl jedině okolní Vesmír, planety, hvězdy.

Astrologie netvrdí, že hvězdy mají nějaký vliv, že nějak působí. Planety pouze ukazují. Jako kosmické hodiny. Stanislav Grof uvádí výstižný příklad:

Je pátek 19:00 v červenci. Stačí, abyste se podívali na hodinky a na kalendář, a můžete odhadnout, jaká je dopravní situace, jak to vypadá v kempech, v hospodách, v práci, víte, kde je zavřeno, kde otevřeno, kolik je asi kde lidí, víte, co asi dělají vaši známí, víte, co je asi v televizi, v rádiu. Ale to nezpůsobily vaše hodinky. To, co víte, plyne z vaší zkušenosti. Nevíte, proč to je. Prostě to tak je. A stejné je to při pohledu na hvězdy. Mnohatisíciletá lidská zkušenost a moudrost vypozorovala, co se na Zemi děje při určitém postavení hvězd, vesmírného času, hvězdného orloje.

 

Proč je dnes astrologie tak populární

Nechme hovořit nejvyšší vědeckou autoritu. Výzkum Sociologického ústavu Akademie věd ČR ISSP 1998 a 2008 uvádí:

V moderních společnostech se udržuje překvapivě vysoká víra v nadpřirozeno či různé okultní prvky a nezdá se, že by nějakým způsobem oslabovala.

Vyčlenily se dvě základní religiózní orientace: křesťanství a okultismus. Podle výsledků šetření lze soudit, že vlažný přístup k tradičním církvím a ke křesťanství neznamená, že by Češi odmítali existenci nadpřirozena jako celku.

Oslabení vlivu tradičního náboženství nepřineslo větší vystřízlivění světa, ale působí zde jiný typ religiozity. To, co Češi odmítají, není nadpřirozeno jako celek, ale spíše tradiční náboženské systémy a organizované náboženství obecně. Šetření ukázalo, že se v Čechách udržuje vysoká víra v nadpřirozeno, i když je význam tradičního křesťanství oslaben.

Jen přibližně jeden člověk ze sta v šetření jednoznačně odmítal nejen to, že existuje Bůh, duch či nadpřirozená síla, ale i konkrétní projevy nadpřirozena v životě.

Pro moderní společnost je charakteristická pluralita paralelních symbolických světů, mnohost odlišných světonázorů. Pluralismus je ovšem nejen faktem, který ovlivňuje rozmanitost společnosti, ale má i svůj znejisťující dopad na lidské vědomí.

Moderní člověk je konfrontován s existencí odlišných pojetí světa a nutně si uvědomuje, že existují různé definice správného a nesprávného i různé zdroje, na nichž podobné rozlišení stojí. Lidé v dnešní době neví, na co se mohou spolehnout, čemu mají věřit. Setkávají se se stále větší nejistotou, množstvím nevysvětlitelných skutečností, na které ani rozvinutá moderní věda neumí dát uspokojivé odpovědi.

Zdá se, že technika a racionalita nezničila touhu zjistit, co se skrývá za viditelným fyzickým světem.  

 

Historie astrologie

Astrologie je stará jako lidstvo samo. Byla a je téměř ve všech dobách a kulturách. V různých formách jí používali Mayové, Aztékové, Sumerové, Egypťané, Arabové, Indové, Číňané, Řekové, Římané.

Mezi astrology a příznivce astrologie patřili např. Přemysl Otakar II., Karel IV., Václav IV., Rudolf II., Agrippa, Paracelsus, Galileo Galilei, Johannes Kepler, Tycho Brahe, Isaac Newton, J. W. Goethe, J. A. Komenský, T. G. Masaryk, Vítězslav Nezval, Ronald Reagan, Francois Mitterand, mnoho dalších králů, politiků, umělců, ale i papežů a kardinálů.

Je obtížné si představit, že by se tolik velkých, vzdělaných a úspěšných civilizací i významných osobností zabývalo astrologií, pokud by byla absolutním nesmyslem, omylem ve všech ohledech a za všech okolností.

 

Je astrologie věda?

Astrologie je a není vědou stejně jako jsou a nejsou vědou humanitní obory, filosofie, psychologie, historie, medicína, ekonomie, management, marketing, finanční a kapitálové trhy atd. Žádná věda spojená s člověkem není exaktní. Téměř všechny obory lidské činnosti jsou zároveň vědou i uměním. Vedle mechanických teorií existují oblasti nepostižitelné kauzalitou, zákonem příčiny a následku. Složité systémy s mnoha proměnnými nelze kauzálně predikovat, mechanicky předpovídat. Kromě přírodovědeckých metod se používají i jiné vědecké přístupy. 

Není důležité, jestli je astrologické myšlení vědecky dokázané. Hlavní je, jestli je užitečné lidem. Věda přes veškerý úžasný vývoj není stále schopná rozluštit záhady Vesmíru. Nejmodernější vědecké poznatky se konečnému poznání principu života spíše vzdalují, než aby se k němu přibližovaly. Dokonce to vypadá, že tajemství bytí člověka na Zemi nebude definitivně odhaleno nikdy. A zdá se to být i logické. Proč? Protože pak by život ztratil smysl. Žít bez otázek, touhy, naděje, údivu, fascinace a posvátna mohou jen roboti. Člověk ne.

Vědecký přístup není člověku vlastní. Byl lidstvu uměle vnucen skupinou materialistických filosofů a vědců v 17. a 18. století.  Bacon, Descartes, Spinoza, Locke, Hume, Voltaire, Rousseau, Diderot. To byl jejich výmysl a osobní názor.

Popularita vědeckého způsobu myšlení v moderní společnosti je způsobena jeho finanční výhodností. Vládcové brzy poznali obrovský potenciál nově vznikajících přírodních věd a uzurpovali si výhradní moc vědu ovládat, řídit, kontrolovat, využívat. Vznikly státní Akademie věd. Provozovat vědu mimo oficiální struktury nebylo možné. Francis Bacon prohlásil: scientia potestas est, vědění je moc.

Vědecký přístup odstartoval průmyslovou revoluci. Umožnil obrovské využití přírodních zdrojů a neuvěřitelný materiální vzestup západní civilizace. Přinesl závratné zisky lidem, kteří uměli vědecké objevy využít k výrobním, obchodním a mocenským účelům.

Pára, ocel, beton, dynamit, kulomet, benzín, motor, elektřina, radio, jaderná energie a jiné objevy vybudovaly nesmírné euroamerické říše, které převálcovaly celý zbytek světa a dovedly nás až sem, tedy do... ekonomické krize, ekologických problémů, civilizačních nemocí, vlády médií - mediokracie.

Vývoj techniky předstihl vývoj moudrosti. A jestli se dnes obracíme zpět k dávnověkým mocným tradicím, hodnotám a pravé podstatě lidství, vracíme se také k astrologii.