Cesty vnitřní alchymie

25.01.2011 18:58

Cesty vnitřní alchymie

Psáno pro časopis REGENERACE 8/2011

Alchymie je tradiční západní obor lidského poznání, který spojoval prvky ze současných věd, jako je fyzika, chemie, medicína, psychologie, ale i z dalších oblastí, z astrologie, magie, umění. Alchymie je celistvá, holistická, vnitřní, hloubavá, přemítavá, esoterní. Jejím základním cílem vždy bylo odhalení tajemství bytí, vztahu člověka, země a Vesmíru jako celku. Bádání v přírodních vědách se spojovalo s vnitřním procesem poznání, růstu, zrání. Chemické experimentování symbolizuje cestu plnou překážek a slepých uliček, jako příležitostí k učení. Kámen mudrců, Elixír života, Velké Dílo - Opus Magnum, Duch světa - Spiritus Mundi, to nebyly jen vnější věci, ale zejména symboly vnitřní proměny člověka, nalezení sama sebe, svého poslání, okrytí skrytého, odhalení pravdy jako nezkreslené skutečnosti, pravé podstaty, spojení duše a hmotného světa.

Alchymie a moderní svět

Historie alchymie přesně odpovídá vývoji společnosti. V polovině 17. století došlo k nástupu vědeckého názoru, pozitivismu, materialismu. Pod vedením Descarta, Bacona, Spinozy, Voltaira, Diderota a dalších se lidstvo nadšeně vydalo ke svobodě, lepším zítřkům a dobývání přírody - bez duše, ducha, Boha. Alchymie byla omezena pouze na přírodní složku a stala se základem moderních technických věd. Proč to zde uvádím? Protože stejný osud potkal i lidské myšlení. Tajemství, intuice, iracionalita byla nevítanou přítěží a žádal se logický, přesný, matematický přístup. Levá mozková hemisféra vedla. Jaký div, že za těch posledních 300 let nemáme levou polovinu hlavy větší. :-) Všichni víme, kam nás tato cesta dovedla. K holocaustu, Osvětimi, odcizené přetechnizované společnosti, konzumerismu, ekonomické krizi, ekologickým problémům, civilizačním nemocem a depresím.

Vývoj techniky předstihl vývoj moudrosti. A jestli se dnes obracíme zpět k dávnověkým tradicím, hodnotám a pravé podstatě lidství, může nám na naší cestě pomoci také symbolika alchymie.

Alchymista a Volání Duše

Nejpopulárnější současnou alchymickou symboliku přinesl Paulo Coelho v knize Alchymista. Příběh o pasáčkovi Santiagovi, který se vydává na cestu za svým snem, hluboce fascinoval miliony čtenářů po celém světě. Proč se tato duchovně zaměřená kniha stala bestsellerem v drtivé konkurenci průmyslu umělé zábavy, Holywoodu, primitivních nekonečných seriálů? Stále více obyvatel rozvinuté západní civilizace se v současné době ptá po smyslu života. Máme vše, na co pomyslíme, ale nevíme k čemu. Easterlinův ekonomický paradox říká, že nad určitou hranicí hmotného zabezpečení přináší další příliv peněz a věcí již jen nepatrné zvýšení pocitu štěstí. Dokonce i do podnikatelského, manažerského prostředí pronikají témata jako důvěra, služba, ekologická a společenská odpovědnost firem, morálka, etika, sdílení místo soutěžení, lidské vztahy místo lidských zdrojů, motivace smyslem místo motivace penězi. Velmi populární začíná být downshifting, zvolnění, kdy lidé mění výnosné, ale stresující zaměstnání za jednodušší, klidnější, méně placenou práci, která je více naplňuje.

Téma lidské svobody, možností, poslání nabývá na důležitosti. Doba se mění, i když si to často v denním shonu neuvědomujeme. Vzpomeňme, jak byl ještě před pár desítkami let život silně svázán společenskými zvyklostmi a jaká je situace dnes.

Zapomenutá péče o duši

Každý den se staráme o všechno možné i nemožné. O dům, byt, zahradu, auto, oblečení, jídlo, zvířata, účes, kosmetiku, dovolenou. Celý čas věnujeme „jsoucnům“, která mají sloužit „bytí“. Ale my jsme ta jsoucna povýšili na bytí samé. A kde je Bytí? Dáváme péči všemu kolem sebe, i svému tělu - ale málokdy své duši. Když v klidu usedneme a odněkud přilétne myšlenka na to, proč to všechno děláme, polekaně vyskočíme a běžíme se zase o něco „starat“. Podávat výkon. Nebo se zabavit. Zabavit se - sám sobě, svému pravému JÁ. K televizi, na fotbal, na koncert, do hospody, skočit si padákem nebo na laně z mostu. Jen aby se ty pocity marnosti zaplašily.

Kdo jsem? Kde jsem? Proč tu jsem? Co když je to zbytečné? Co když mám dělat úplně něco jiného? Než po mě chce partner, děti, rodiče, zaměstnavatel? Raději nemyslet.

Jak hledat náš Osobní příběh?

Paulo Coelho říká: „Každý máme svoji osobní cestu, svůj Osobní příběh, který jsme zrozením na tento svět přišli naplnit. Dříve či později se v našem životě objeví různá znamení, shody okolností a zdánlivé „náhody“, které nás donutí věnovat pozornost naplnění našeho vlastního osudu. Dříve či později každý z nás zachytí „volání Duše“, která nás vede naším životem za naším Osobním příběhem. Pokud jsme pozorní a vnímaví, znamení a události nás vedou k naplnění našeho Osobního příběhu. Naplnění našeho Osobního příběhu dává našemu životu smysl.“

Smysl života se nehledá. Přichází sám. Jediné co musíme udělat, je nechat ho přijít. Cítít, vnímat, uvědomit si, poznat, pochopit. Můžeme mu samozřejmě jít naproti, vědět o něm, zbavit se strachu, vnitřních bariér, překážek, přílišného lpění na jistotě, na tom, co je. Mohou nám v tom napomoci různé metody sebepoznání, rozvoje osobnosti, poradenství.

Většina dnešních lidí, hledajících duchovno a odpovědi na tajemství života, se z pochopitelných důvodů nerada obrací na tradiční církve nebo na psychology či psychoterapeuty. Esoterický, okultní, spirituální, léčitelský a poradenský byznys proto jen kvete. Existují stovky různých metod. Andělé, energie, zasvěcení, Indiáni, zázračné amulety, didgeridoo, woo-doo, bylinky, karty, svíčky, vonné tyčinky. V každém knihkupectví desítky metrů knih, Internet praská ve švech. Jak se v tom Babyloně orientovat?

Průvodci, mágové, šamani aneb dobrá rada nad zlato

Rada první.

Dejte pozor na rádobyesoteriky, „auradámy“ či „aurapány“, kteří nabízejí tzv. instantní spirituální servis. Komerční, klientský, placený, pohodlný (user friendly) přístup s vynaložením minima vaší energie, času a vnitřního úsilí. Jako když zalijete čínskou kuřecí polévku horkou vodou. Hned je hotovo. Vy nemusíte nic, „oni“ zařídí vše jako mávnutím kouzelnou hůlkou, často „na dálku“. Slibují maximální, okamžité výsledky, zázraky na počkání. Napraví partnera, děti, rodiče, seženou milence, práci, peníze. Jde o jakousi soft spiritualitu, fiktivní duchovní koláž, panoptikum, kýčovitou nirvánu.

Osobní příběh totiž nelze nalézt bez práce na sobě, beze změny vlastního přístupu k lidem, k životu, bez „vykolejení“ každodennosti, mimořádného zážitku, průchodu chorismem, hranicí mezi různými světy.

Rada druhá.

Čtěte pouze knihy, které k vám hovoří, kterým právě v této chvíli rozumíte a které vás baví. Pamatujte si pouze to, co se vám „pamatuje samo“. Nic se vědomě násilím neučte. Jestliže nerozumíte přechodu do X-té dimenze nebo hierarchii Vyšších bytostí Světla, nezoufejte. Zřejmě to nyní k ničemu nepotřebujete. Pamatujte si, že většina světových knih, a to i ve spirituální oblasti, je zbytečně popsaný papír a nešetrnost k lesům. Podstata všeho je jednoduchá. Jestliže něco vnímáme složitě, tak tomu ještě pořádně nerozumíme. :-)

Rada třetí.

Vyberte si průvodce, ne experta. Co to znamená? Moderní filosofie a psychologie je založená na mnohosti názorů, toleranci a nedirektivním přístupu.

Dobrý poradce, astrolog, kartář, kouč, terapeut by vás měl respektovat jako nejlepšího odborníka na váš život a nesnažit se vám podsouvat zaručené rady. Měl by se naopak snažit vám pomoci, abyste nalezli nejlepší odpovědi na své problémy sami v sobě.
Všichni víme, že nejlépe si člověk poradí sám. A žijeme-li život podle receptů jiných, není to už náš život, sen, touha, ani náš Osobní příběh.

Rada čtvrtá.

Vyberte si průvodce, učitele, který je vám sympatický a kterému důvěřujete. Důležité věci o sobě a životě se dozvíte jen v blízkém, upřímném a bezpečném vztahu. Málo záleží, jakou má poradce kvalifikaci, kolik škol a kurzů absolvoval. Ani milion hodin učení nezaručí lidskou kvalifikaci. A jestli má celé stěny ověšené různými certifikáty a diplomy, tak buďte obezřetní. On ví, proč je tam pověsil.

Rada pátá.

Nebojte se spirituality. Jste normální, i když se vám zdá, že je „něco vyššího nad námi“. To se jen ozývá 40 let „vědeckého světového názoru“ a ateismu. Moderní sociobiologie říká, že náboženskost je vrozená lidská vlastnost. V průzkumu veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR zásadně a rezolutně odmítl existenci duchovního světa a projevů tajemných sil v životě jen jeden respondent ze sta.

Důvěřujte intuici

Jsme zvyklí používat rozum. Věřit jen tomu, co si můžeme „osahat“, co se zdá být skutečné. Ale bylo tomu tak vždy? Vzpomeňme, jaké úžasné schopnosti telepatie, orientace, mají zvířata, tažní ptáci, holubi, příslušníci přírodních národů, amazonští Indiáni, australští Aboriginci. Existuje zajímavá hypotéza amerického psychologa Juliana Jaynese, která říká, že schopnost vnímat okolní svět ještě jinak než pěti smysly měli lidé od počátku, ale že jí ztratili na počátku antiky v letech 1500 - 1000 př. n. l., když začali stavět, počítat, konstruovat a více používat levou mozkovou hemisféru. Tak bychom to mohli napravit, co říkáte? Zapojovat opět pravou hemisféru. Takový šestý smysl, vnitřní hlas, může být užitečný. Zejména při hledání Osobního příběhů, Pramene řeky vašeho života.

K získání Kamene mudrců, Elixíru života a vytvoření Velkého díla nemusíte vlastnit alchymistickou laboratoř. Vše, co potřebujete k vytvoření vašeho Velkého díla, máte v sobě. Již od narození.

Postatou magie nejsou rituály, čáry, kouzla. Magie je pokus o komunikaci s vyššími duchovními sférami, s jinou dimenzí světa, jiným prostorem, nevnímatelným smysly, s určitými druhy energií, informací, vztahů, souvislostí a zákonů, které věda dosud nezná. A pravděpodobně ani nikdy znát nebude. Magie je také pochopení skrytých zákonů. V magii nemusíme nic „dělat“. Stačí jen vědět, pochopit, důvěřovat, přijmout, nechat přijít. Třeba náš Osobní příběh. Přeji vám hodně štěstí a naplnění na vaší cestě vnitřní alchymie.

červenec 2010

Vladimír Halama